Netradiční třídnické hodiny

„Polívčička byla?“

Věřím, že většina z Vás poznala filmovou hlášku Josefa Abrháma, coby Dalibora Vrány z kultovního filmu Vrchní, prchni.

Tehdy šlo o omyl, kdy se Dalibor Vrána vydával za falešného vrchního a nevědomky pronesl tuto legendární větu směrem k zákazníkovi ve svém skutečném povolání…..za pultem knihkupectví.

Proč zmiňuji „vrchního“? Protože nejen zákazník, tedy host v restauraci, ale i její obsluha by měla ovládat etiketu stolování, obsluhy a vůbec respektovat pravidla správného chování.

Naše třetí třída si takovou chvilku u prostřené tabule dopřála ve středu 29.listopadu.

Jsou určitá pravidla, která jsou „šitá na míru“ právě restauračním zařízením, nicméně ve veškerých veřejně přístupných stravovacích prostorách bychom se měli umět správně chovat. A to nejen kvůli své vlastní osobě, ale i kvůli všem ostatním, kteří s námi tento prostor sdílí.

A tak jsme si nepovídali jen o tom, že bychom měli jíst způsobně, kde mají být lokty, čím se jí to, či ono a v neposlední řadě o tom, že by naše místo mělo být po našem odchodu v naprostém pořádku, ale řešili jsme i např.: jak správně na talíř složit příbor a ubrousek, abychom dali obsluze najevo, zda budeme ještě pokračovat v jídle nebo zda může obsluha talíř, byť nedojedený, odnést.

Věřím, že poznatky, které si děti dnes odnesly, nevyužijí pouze v naší školní jídelně, ale že se jim budou hodit i v soukromém životě…..třeba na výletě s rodiči.