Sedmáci v Bechyni

Sedmáci v Bechyni

Hned druhý den po fyzice v Budějovicích nasedla sedmá třída do vlaku, tentokrát směr Bechyně, která se stala cílem našeho školního výletu. V Táboře jsme přestoupili na známou místní trať „Bechyňku“ (mj. nejstarší elektrifikovanou trať celého bývalého Rakouska – Uherska) a po necelé hodince jízdy se již kochali překrásným výhledem na městské panorama z neméně krásného mostu přes hluboké údolí Lužnice. Krásné výhledy i okolní přírodu jsme si užili i při pěkné procházce tímto údolím. Při návratu do města jsme navštívili i keramickou dílnu, a tak si někteří z nás odvezli i hezký suvenýr (mimochodem, Bechyně má silnou keramickou tradici). Následoval test fyzické zdatnosti v podobě asi 300 schodů (bez přehánění!), vedoucích z údolí k náměstí „nahoře“. Zaslouženou odměnou byl rozchod, který jsme většinou využili k doplnění energie v některé z četných restaurací, pizzerií nebo cukráren. Mezitím už slunko pěkně pálilo, a tak jsme se někteří příjemně zchladili při návštěvě hasičského muzea (rozhodně doporučuji), bylo to dobrovolné, kdo nechtěl, musel na organizovanou vycházku po okolí. Mnozí ocenili obchodní zónu u nádraží, holt žijeme v době nákupní…Návrat zpátky s mírným zpožděním, ale jinak v pohodě. Mé skromné poděkování patří paní asistentce L. Urbanové a několika dobrovolníkům z řad rodičů, kteří jeli opět s námi.