Jak se nám ve sklepě objevila 3D tiskárna...

Minulý školní rok jsme využili možnost nakoupit z projektu Národního plánu obnovy laptopy pro snížení digitální propasti a 3D tiskárnu od firmy Průša. Nutno dodat, že 3D tiskárnu nesloženou. Přišla velká krabice plná pytlíčků, krabiček, jedny kleštičky a imbus. V těch pytlíčcích a krabičkách byly malé součástky, šroubky a matičky a tištěné i kovové části tiskárny. Představa, že to složím za jedno letní odpoledne, mě opustila 1. září, kdy jsem už dávno věděla, že by ta odpoledne  musela být nejméně tři, ale možná spíš deset. Neotevřená krabice s 3D tiskárnou byla důvodem, proč otevřít kroužek 3D tiskárny. A tam se to stalo. Ve sklepě, kde je klid, kde se nemohou ztratit žádné šroubky. Kde je ticho, jen díly a součástky a… Tomáš Jablončík. Tomáš, za drobného přispění svých spolužáků, dokázal v onom sklepě za měsíc a půl složit celou 3D tiskárnu. Byl by to úctyhodný výkon v případě dospělého, u žáka sedmé třídy je to však něco naprosto nevídaného. Tomáš 3D tiskárnu skládal šroubek po šroubku. Nejprve pod mým dohledem, posléze, když jsem si uvědomila, že můj stálý dohled je nadbytečný, bez mé asistence. Jsem na něj moc pyšná. Kroužek teď bude pokračovat, ale už budeme modelovat v programu Tinkercad a tisknout na naší nově složené 3D tiskárně. Díky, Tome!

Tereza Suchá